Říjen 2016 znamenal pro Thajsko velkou ztrátu. V osmaosmdesáti letech zemřel král Pchúmipchon Adundét, který podlehl dlouhodobým zdravotním obtížím. Byl to osvícený panovník, který neměl sice téměř žádné politické pravomoci, přesto ho lid miloval a choval v úctě. Vnímali ho jako symbol kontinuity v dobách, kdy stát procházel různými politickými otřesy.
Podobizna krále je posvátná
V čele Thajska stál sedmdesát let, a byl tak nejdéle vládnoucím monarchou na světě. Náležel mu titul Velký král Siamu, velký ochránce, znamenitá síla země, moc nemající sobě rovnou, nejvěhlasnější z rodiny Mahidol, útočiště lidí. Jeho podobizna je pro Thajce posvátná a má ji doma téměř každá thajská rodina. Kdo jakýkoli obrázek krále poničí, nebo na něj šlápne, dopouští se velkého prohřešku. Od začátku své vlády se snažil v zemi zavádět různé rozvojové projekty, kterými chtěl pozvednout thajské hospodářství.
Státní smutek trval měsíc
Po oznámení jeho úmrtí se Thajsko ponořilo do třicet dní trvajícího státního smutku. Vlajky byly stažené na půl žerdi, po celé zemi byly zakázané oslavy. Poklesla thajská burza i kurz měny. Při převozu králova těla z nemocnice do královského paláce vyšly do ulic miliony černě oděných Thajců, aby svému panovníkovi vzdali hold.
Novým králem se po skončení období smutku stal ve svých 64 letech Pchúmipchonův jediný syn Mahá Vatčirálongkón, který popularity svého otce u Thajců ani zdaleka nedosahuje. Těsně po smrti otce se však vyjádřil, že bude truchlit společně s lidmi a funkce se ujal až po výzvě od parlamentu.